Astronomové pozorovali jasný záblesk světla z vesmíru, který, jak se zdá, pochází ze srážky mezi dvěma černými dírami. A to je překvapivé, když uvážíme, že černé díry jsou skvěle tmavé objekty.
Fúze černé díry se stávají docela běžnými detekcemi a za posledních pět let bylo objeveno několik desítek z nich. Ale zatím byly všechny detekovány ve formě gravitačních vln - zkreslení samotné struktury prostoru a času způsobená nesmírnou gravitací srážky.
Fúze černé díry se stávají docela běžnými detekcemi a za posledních pět let bylo objeveno několik desítek z nich. Ale zatím byly všechny detekovány ve formě gravitačních vln - zkreslení samotné struktury prostoru a času způsobená nesmírnou gravitací srážky.
Jen v loňském roce tři američtí fyzici sdíleli Nobelovu cenu za fyziku za roli v historické detekci gravitačních vln. Signály pocházely z kosmických vln v časoprostoru vytvořených některými z nejnásilnějších událostí ve vesmíru: srážkami černých děr.
Vědci nyní detekovali šest signálů gravitačních vln - pět ze spojujících se párů černých děr hvězdné hmoty a jeden ze spojujících se párů neutronových hvězd. Ale kupodivu většina zapojených černých děr s hvězdnou hmotou byla více než 20krát hmotnější než Slunce. Nález zmatených astronomů. Hvězdné černé díry, které se tvoří při zhroucení hmotných hvězd, obvykle vrcholí asi 10 až 15krát více než hmotnost Slunce.
Vědci nyní detekovali šest signálů gravitačních vln - pět ze spojujících se párů černých děr hvězdné hmoty a jeden ze spojujících se párů neutronových hvězd. Ale kupodivu většina zapojených černých děr s hvězdnou hmotou byla více než 20krát hmotnější než Slunce. Nález zmatených astronomů. Hvězdné černé díry, které se tvoří při zhroucení hmotných hvězd, obvykle vrcholí asi 10 až 15krát více než hmotnost Slunce.
Podle nedávných pozorování vln v časoprostoru mohl náš vesmír mít zcela odlišný původ.
ak může něco z ničeho vyjít, je možná největší záhada spojená s Velkým třeskem . Nejuznávanější teorie počátku vesmíru uvádí, že začal jako nekonečně malý, nekonečně hustý bod, který se rozšiřoval směrem ven a ochladil se, aby se z něj stal moderní vesmír. Co však bylo příčinou této události před téměř 14 miliardami let?
ak může něco z ničeho vyjít, je možná největší záhada spojená s Velkým třeskem . Nejuznávanější teorie počátku vesmíru uvádí, že začal jako nekonečně malý, nekonečně hustý bod, který se rozšiřoval směrem ven a ochladil se, aby se z něj stal moderní vesmír. Co však bylo příčinou této události před téměř 14 miliardami let?
Podle astrofyzikální teze by mohla veškerá hmota – nejviditelněji ta v černých dírách – postupně narůstat úměrně k velikosti vesmíru. Jde zatím jenom o myšlenkový konstrukt, budoucí detektory gravitačních vln to však budou s to ověřit. Studie tuna.
DART (z anglického Double Asteroid Redirection Test) je připravovaná sonda americké agentury NASA, jejímž hlavním cílem je dopad na povrch měsíce planetky Didymos. Tento experiment by měl ověřit, zda je lidstvo tímto způsobem schopno odklánět planetky, které by hrozily nárazem do Země.
Falcon 9 je dvoustupňová raketa navržená a vyrobená společností SpaceX pro spolehlivý a bezpečný transport satelitů a kosmické lodi Dragon na oběžné dráze. Falcon 9 je první raketa třídy orbitální schopná reflight . SpaceX věří, že opětovné použití rakety je klíčovým průlomem potřebným ke snížení nákladů na přístup do vesmíru a umožnění lidem žít na jiných planetách. Falcon 9 byl navržen od základů pro maximální spolehlivost. Jednoduchá dvoustupňová konfigurace Falcon 9 minimalizuje počet separačních událostí - a s devíti motory první fáze dokáže bezpečně dokončit svou misi i v případě vypnutí motoru. Falcon 9 vytvořil historii v roce 2012, když přivedl draka na správnou oběžnou dráhu pro setkání s Mezinárodní vesmírnou stanicí, čímž se SpaceX stala první komerční společností, která kdy navštívila stanici.
Genesis (sonda)
Genesis byla americká kosmická sonda programu Discovery z roku 2001, určená k výzkumu Slunce, resp. k průzkumu slunečního větru.
Genesis byla americká kosmická sonda programu Discovery z roku 2001, určená k výzkumu Slunce, resp. k průzkumu slunečního větru.
V nedávných dnech sis na Refresheru mohl přečíst článek plný předpovědí od uznávaného futurologa, jehož úspěšnost se blíží téměř devadesáti procentům. Podívat se do budoucnosti je vždy fascinující, ale nedělá to jen naše generace. Lidé odjakživa chtěli vědět, co se stane v budoucnosti a výjimkou není ani NASA, která si v 70. letech sehnala tým futurologických expertů. Vědci, inženýři a uznávání akademici měli navrhnout inovativní plány na nejbližší dekády.
Nová teorie vysvětluje, jak černé díry rostou jako funkce hmotnosti galaxie a nakonec utišují vznik hvězd v jejich hostitelských galaxiích. Snímky na tomto grafu pocházejí z blízkých galaxií v současné době pořízených průzkumem Sloan Digital Sky Survey, zvoleným tak, aby představovaly vývoj galaxií. Graf ukazuje, jak se vývoj malých, hustých galaxií liší od vývoje větších a rozptýlenějších galaxií. Hustší galaxie mají větší černé díry pro svou hmotu, a proto se uhasí dříve, při nižší hmotnosti, zatímco rozptýlenější galaxie mají menší černé díry pro svou hmotu a musí růst více, než dojde k uhasení. Změna na strmější svah znamená vstup do „zeleného údolí“, kde silně začíná kalení. Teorie říká, že v tomto okamžiku začnou černé díry růst rychleji. Naše Mléčná dráha je nyní v tomto kritickém bodě, Předpokládá se, že její černá díra poroste o další faktor tři před úplným uhasením. Uznání: Sandra Faber / Sofia Quiros / SDSS
Juno (sonda)
Juno je americká kosmická sonda, která v rámci programu New Frontiers doletěla 5. července 2016 k planetě Jupiter. Původně měla odstartovat v roce 2009, ale kvůli škrtům v rozpočtu NASA start proběhl až 5. srpna 2011. Z rampy LC-41 na mysu Canaveral ji do vesmíru vynesla raketa Atlas V typ 551. Po pětileté cestě byla sonda navedena na polární oběžnou dráhu kolem Jupiteru.
Juno je americká kosmická sonda, která v rámci programu New Frontiers doletěla 5. července 2016 k planetě Jupiter. Původně měla odstartovat v roce 2009, ale kvůli škrtům v rozpočtu NASA start proběhl až 5. srpna 2011. Z rampy LC-41 na mysu Canaveral ji do vesmíru vynesla raketa Atlas V typ 551. Po pětileté cestě byla sonda navedena na polární oběžnou dráhu kolem Jupiteru.
